Smířlivá poznání činíme
na rozcestích věků.
Věříme stařičkým dobrým duším
chtějí nám pomoci.
Mluvíme sami a mlčíme spolu
abychom si neřekli až příliš.
Protože kdo by stál o slova
v bezohledném světě
kdo by stál o víru
v žumpě společnosti.
V přezkách botek mrňavých dětí
se ještě objeví sem tam záblesk
co zase zmizí
jak chvatně mydlí nožičkama
aby jim neutekli
rodičové drazí, co se zastaví
jen na chvíli, sporadicky
když potřebuji
upravit si vlasy.
A ti, co ještě nevědí, že za rohem
číhá velký pes
ti mívají doma skřítky
aby jim pomohli žít ve snu
v pohádkách a v kráse
aby jim řekli, že růžová je
voda s krví
rozmázlá šmouha drcených jahod
na lince v kuchyni
hned vedle toho nože
který těm malým dětem do ruky
nepatří.
|