|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Sedím si tak na lejnu a je mi nááádherně... Uf! Asi jsem se zase přejedla.
Sedím a pozoruju kolemjdoucí. Přemýšlím, jestli bych byla vůbec schopná rychle vzlétnout, kdyby se něktěrý z nich rozhodl šlápnout mi do jídla a tudíš i do úsměvu. Bz. Bz. Ne, nezvládnu to.
Převalím se s heknutím na bok. Sluníčko příjemně hřeje, mám plné bříško a je mi krááásně... Usínám...
ČVACHT!
Biolit na tebe ty hovado!!!
Jak to mám teď asi jíst?
Ospale si promnu oči, zívnu a těžkopádně se vznesu, BZZZ, hledat další jídlo.
Bzzz. Bz. Bz.
HA!
Masna!
Bzzzzz. Bzzzzz.
Cože? Inventura?
Bzz?
Bzz!
Klimatizace!
Přiletím blíž a sleduju rotující lopatky větráku nasávajícího čerstvý vzduch. Vypadají krvelačně...
Teď, teď, teď, teď...
Nemůžu, nezvládnu to.
Musím!!!
Teď, teď, teď, teď...
Ne! Nejde to!
Teď, teď, teď, teď, TEĎ!!! Bzzzzzz.
ŠVIH! ŠVIH!
Useklo mi to hlavu a prdel.
Poslední, co mi blesklo hlavou, bylo muší heslo: "Vždyť jde o hovno".
|
|
|
