|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Červená je černá
A noc je tak temná.
Mám se té tmy bát
Nebo ji milovat?
Alegorie a římské legie
Souznění promění
Jen v kupu kamení
Váza se rozbije,
úsměv zakryje,
To někdo tu vázu
oběsí na provazu
a pak se zabije,
zrovna když odbije
devátá a legie,
co ze tmy vystoupí,
do rukou uchopí
budoucnost naši,
ovesnou kaši.
Jak blázen zapěje
I naše naděje
Po led se proboří,
Vesmír si udobří,
vodníka pozvrací
a duším navrací
svobodu bez pokliček,
džbánů a hrníček,
doteď vězením,
stává se kamením,
proměněným souzněním.
Černá se zahřeje,
matně se orosí
desátá pomine,
červenou
.....
|
|
|