Zavřený v Babylonu,
tisíce dveří a jenom jeden klíč,
jediný,
proces hledání zahájen
- někde jsem to viděl
vyryté v kůži,
celoživotní tetování
(ani spálením nezmizí)
...
Pronásledují mě vlastní sny
(ano, to sladké blouznění),
neutíkám,
věřím v osud
a tak trochu v náhodu,
že ten klíč jednou zapasuje
a já najdu sám sebe
dokud se zase neztratím...
Moment,
někdo zvoní,
jen, sakra, u kterých dveří?!
Světem ovlivňován:
„Pojď s náma!“
„Kupte si náš výrobek!“
„Nechceš jointa?“
„Vstupte do naší sekty.“
- tak malé ukazatele
na jinou cestu...
Rozcestníky se lámou větrem,
běhám zmateně dokolečka
a zase někdo zvoní,
klepe,
klepu se,
moje srdce tepe
moje srdce tepe
moje srdce tepe
moje srdce tepe
do ztracena...
Zavřený v Babylonu...
...ztracený...
Hledání bylo dokončeno. Nejsou k dispozici žádné výsledky...
|