|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Stáli jednou na červenou muž, žena a jejich pes. Ten pes byl živý, čerstvý a neuvěřitelně poslušný. „Stůj, jezdí auta“, vyšel z muže příkaz. Ten pes stál. Jenže celý jeho duch se v tu chvíli vzepřel. Chtěl být svobodný, chtěl přeběhnout tu cestu. Vrtěl ocasem, mával ušima, celé jeho tělo se bouřilo poprvé neuposlechnout pána. Nevěděl proč ho má poslechnout, ale vždy to tak dělal a pán byl k němu za to laskavý. Ten muž se klidně bavil se svou ženou, tak jako normálně a netušil, že jeho pes prožívá největší dilema svého života. A najednou se rozhodl, alespoň jednou vzlétnout ke svobodě a vyrazil. Vyběhl směrem na druhou stranu té cesty i na červenou. Nebyl to běh, bylo to jako by mu narostla křídla a letěl. Nedolétl. Srazilo ho auto. Nebyl to smutný pohled. Vy očích toho psa byla vidět záplava štěstí ze svobodného letu, i když za vysokou cenu. Dokázal to.
|
|
|