|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Oddaný
Po Zemi chodil oddaný.
Procítil bolest všeho.
Nebyl pán, chtěl být poddaný,
ač nebylo v něm zlého.
Utišil gestem davy
a ukázal jim Otce,
pokorný, přelaskavý,
jak beránek šel krotce.
Ač sám byl synem krále,
zavrhl všechnu slávu,
ač sám byl tolik žízniv,
dal napít davu.
Řekl, co vidí.
O čem dřív nehovořil.
Vyzdvihl lidi,
kopal i stavěl - tvořil.
Modlil se k Lásce
klečel tam zcela nahý,
nechodil v masce,
nebloudil mezi prahy.
Byl odpoutaný
od iluzí, střel, od spěchu,
necítil rány.
Svobodný v nádechu i výdechu.
Přinášel nové zvěsti,
ať nechodíme vpravo, vlevo,
stál s lidstvem na rozcestí,
řekl, že směr je vidět Jeho.
Miloval bez příčiny
a zpíval o tom lidem,
na chvíli stopil viny,
obdaroval nás klidem.
Kráčíme od Jordánu,
se srdcem na dlani,
on otevřel nám bránu,
když prchali jsme, bezbranní,
před vojsky svého strachu,
zosobněného v cizím těle.
On odkryl symboliku prachu
a odhalil nám nepřítele.
|
|
|