|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Hra na světlo a čtyři měsíce
Ty budeš světlo my tma
půdorys polí kruh vepsaný obzorem
do čtverce
smrt roste v odřených rozích
...
poledne šíp kolmo z tětivy rovníku
zabije krále
my tma
polární noc pohybu čtvrtého střelce
(když ti hoří pole, tak nic nesklidíš...)
Ty budeš světlo
my tma
...
na konci hry
sklidíme figurky
stáhneme zemi kůži
a vyprášíme smrt
(měsíc co sleduje mě okem leklé ryby...)
půdorys polí
kruh vepsaný obzorem
do čtverce
...
tak
aby figurky stejné hry
na sebe neviděly
(jak bude po smrti...)
smrt
roste
v odřených rozích
...
a je
jen jedna
loutka bez drátků
mravenčí král
obchází pole
překládá okraje do středu požáru
v hliněném krmítku
deště
(nerozklovou nás vrány/havrani ani nic...)
poledne šíp
kolmo z tětivy rovníku
zabije krále
...
a přece
pavouci ti bílí
ze svých těl ze světel
spálí si sítě
v železném obilí
jak růže napnou se k severu
červené střelky
(lístkem se loučím s Alenou...)
my tma
...
Ty světlo výkřik motýla
byl modrý
rozptýlil se
(maškary...)
polární noc
pohybu čtvrtého střelce
...
zlá ve zlém poli
je naděje
houstnoucí k okraji hry
kde krví siločar protkaný ledovec
má v nitru pavoučí srdce
kde ryba
ve zvuk nože v ruce se mění
a v červené ticho
|
|
|