|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Právě včera jsem se díval do očí tak hlubokých až jsem myslel že budu zachráněn Kolem nich se vinuly záchranné kruhy Únava a Štěstí Volal jsem o pomoc jako největší zoufalec a ti malí modří námořníčkové mi je házeli k prokřehlým prstům Tu noc si zapálil i ten nejzapřísáhlejší nekuřák neboť město bylo plné kouře a ta samá voda pod mostem protékala podruhé za život... Stále jsme něco říkali a spíše bylo ticho
Ráno to bylo to malé město které jsem odněkud znal Na svetru se mi zachytila jediná zlatá nitka Tenká a krásná a voněla jako včerejšek na jejím
těle.....
|
|
|