Zpráva o jednom večeru s příchutí hnijícího srdce
Třetí hodina raní
prázdná ulice s vybydlenými domy
srdce jsou na tom stejně
a tak je plním
Bolehlavem,
pelyňkem,
a volty
prázdné oči ve výkladní skříni
40letá šlapka bez kšeftu a smrad
chlupatý, co přemlovají chlapa,
aby tady ještě chvíli strašil
Tiché návraty s hlučným spánkem,
z téhle bitvy už asi jako vítěz nevyjdu
tak co už
tupá žiletka a pořezané tváře
červená sprcha
mokro
mokro
mokro
a k ránu Tě probudí chlad
už nikdy se nebudu holit nalitej
|