|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 jitřeňák (Občasný) - 9.12.2006 > Registrujeme návrat k původní Ógystově technice, který s sebou rovněž nese staré osvědčené motivy, jako je např. bederní rouška, dlouhý visící penis, oligofrenní zlomyslné slunce a samozřejmě nefotopiče. Na druhou stranu je zde zřetelný tematický posun a prohloubení významové roviny. Na prvním obrázku, Nefotospalky, pozorujeme jakési kubistické ztvárnění okna ve tvaru nefotopiče, které má o jednu vertikálu navíc a nabízí se tak vysvětlení, že jde o nahlížení jednoho objektu ze dvou různých perspektiv najednou. Pokoj má zároveň trojúhelníkovitý bokorys a z čelního pohledu tak jednoznačně evokuje symbolické ztvárnění boží trojjedinosti - trojúhelník tvoří stěna pokoje, oko tvoří nefotopiča a vycházející paprsky coby prkna, resp. pubické ochlupení. V centru pozornosti, tj. ve zlatém řezu však stojí člověk, který má ospalky jak špunty a je celý takový metafyzicky smutný, byť jsa obklopen boží přítomností. Tento metafyzický, bacořku transcendentní, rozměr nacházíme v jasné mytické aluzi ve druhém díle, nefotosudu. Marná snaha v podobě valení sudu (chléb náš vezdejší), jenž se v očekávání rýsuje jako žejdlík piva, koresponduje s marnou snahu dovléct ochablý penis do nefotopiče, jejíž stín vrhá sám nefotosysifos - zde se spojují dva klasické umělecké motivy: nemožnost uniknout, dohnat a předehnat stín sebe sama a zároveň androgynní povahu každého subjektu - oligofrenní slunce vytváří na trávě průmět Ógystovy animy, zatímco jeho tělo, fyzický animus, strká neutěšeně svůj sud vzhůru. Panoptikální orgie Nefotoplesu jsou pak jakýmsi dionýsovským průlomem do vlastního nevědomí, kde temně rudé závesy s neurčitými otvory symbolizují prostor id. A pak že Ógystovy kresby nejsou naplněny významem.
| Body: 5
Doporučil
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
