I                                                            Ať chceme nebo nechceme

I                                                            všichni jsme tu a tam a sprostí

I                                                                      Píča si poezii

I                                                                                představuje jako vložku

I                                                            stačí napsat na nástěnku

I                                                            nad pisoáry na nemocniční latríně

I                                                                      Poch va aussi

I                                                            stačí se pod to podepsat

I                                                            když loď se potápí

I                                                            ohlédnout se na vlaštovku

I                                                            když hoří nad řekou Ohří uhlí řeřavé

II                                                            A zatím v koutě v květináči

II                                                            klečí krásný líce v krvi smáčí

II                                                                      Byla tu jedna epizoda

II                                                                                tak se štítila svého těla

II                                                                                že nepojedla, nepřijala

II                                                                                tak vrhla

II                                                            přitom zaříkává říkání

III                                                            Piš a ať tě to psaní mrzí!

III                                                            vždyť na palubě jsou všichni druzí

III                                                            ve frontě na záchranné čluny ze zadnic čtou

III                                                                      Všichni jsme potomci Próteovi

IV                                                            Svlékají se před koupelí

IV                                                            hladoví leč sčetlí

IV                                                                      bůh ví, bylo to k pláči

IV                                                            nicméně pokojská roznáší snídaně

IV                                                            nahlas čísla dveří čte - marně

IV                                                            a jen tomu věří, kdo dá jí zpropitné

IV                                                            jako že jí zprošťuje vší viny

IV                                                            za pohřešované          lžičky jménem Solingen

IV                                                                                za anonymy

V                                                            Přitočil se k ní, žekl jí non-galantně

V                                                                      Lehněte si na židli

V                                                                      budete mi modelem -

V                                                                                          Dietas

VI                                                            V rodinném krbu zapraskala vesla

VI                                                            když ve víru přesýpacích hodin

VI                                                            povodeň podryla svým pluhem vodojem

VI                                                            hle, povadlé kyvadlo času!

VII                                                            Ale loď se potápí! ale ale!

VII                                                            dočkejme ho v jídelně