I.
Seděla v přítmí okraje vany a hrála si s ocásky vlasů. Čekala. Koupelna voněla levandulovým olejem a nastrouhanou salátovou okurkou. Dny a noci. Čekala. Až se objeví ve dveřích. Obejme ji. Políbí. Rozhodla se. Čekat na vlastní smrt, dokud ona nepřijde. Dokud se nevrátí. Ona. Pod tričkem se jí vzdouvalo vypuklé břicho. Stáhla si kalhotky až ke kolenům. Hledala nůžky. Nebo žiletku. Se kterou kdysi dávno ve škole čtvrtila listy, rozřezávala průduchy a preparovala je pod mikroskopem. Kdysy dávno. Dva roky? Netušila. Jako tlumený sen ji připadal den nakřivo. Den z pozice pod vanou. Občas se napila vody z kohoutku. Nejedla. Hmota uvnitř jí samé houstla a tvarovala se. Do rukou, do nohou se jí vkrádal chlad. Nezáleželo jí na hmotě ani na snu. Kde je?Proč nepřišla? Miluje se s ním? Líbá jí na krk a hladí ji po zádech. Jinak by ji přece nenechala samotnou...
II.
Pamatovala jsem si ji veselou. Tváře ji voněly čokoládou a tričko čerstvě posekanou trávou. Její kůže hltala nedočkavě jarní slunce, viděla jsem to. Všimla jsem si, jak se s ním laská, jak mu dovoluje věci, které mě nikdy nedovolila. Málokdy se nechala políbit. A když přece jen ztratila svou prkennou odměřenost a povolila rty,vyplašeně ucukla,když jsem se dotkla svým jazykem jejích zubů. Tenkrát běhala strouhami a chytala šneky, pruhované, olepené slizem. Přisávali se k jejím drobným, studeným dlaním a ona byla šťastná, lichotilo jí, když vystrkovali měňavkovité tělo a makavýma očima prozkoumávali rýhy jejích prstů.
Večer umytá a voňavá mýdlem mi seděla na klíně a já jí česala jemné, měkké vlasy a pletla jí je do copánků. Nikdy nikdy jsem jí tenkrát neměla šeptat ve tmě, že s ní chci mít dítě. Nikdy. Sama byla dítětem, ne dospělou ženou. Netušila jsem...
III.
Chvěješ se. Ale ne zimou. Nechci ti ublížit. Slyšelas, co ti řekla. Neublížím ti. Nebude to bolet. Zhasl jsem. Tma vykreslila pavučiny na stopě. Pouliční lampy vrhaly pramínky bublinových stínů do oken. Nikdy jsem si nevšiml, jak je krásná. Jsi krásná. Drobná,ale smyslná, nedivím se jí, že se do tebe zamilovala.
Ležíš mi pod rukama a nedýcháš. Mlčíš. Pod víčky zamykáš slzy...
