|
| |
 |
Jedna báseň o...svíčce
Autor: origo (Občasný) - publikováno 12.5.2000 (21:22:21), v časopise 13.5.2000
|
|  |
SVÍČKA
Je nahá, zas do kouře se obléká.
Když o kámen zavadí, hned vztekem se rozkmitá.
Promlouvá k Tobě svou zvláštní řečí,
když pohladíš ji, hned žárem Tě odmítá.
Má několik životů
a kdykoliv chceš, hned je tu.
Po fouknutí umírá,
při vzplanutí ožívá...
Je věrným společníkem temných nocí,
nikdy nenechá Tě bez pomoci.
Je královnou všech tanců
v podobě nestydatých plamenů.
Její děti jsou smutné stíny na zdech,
vřelé srdce její po těle se jí roztéká.
Každou vteřinou jde smrti vstříc,
i pak ale má, co říct....
|
|
|
