Vychází čtvrté číslo revue o psaní Rukopis.
S tématem čísla, „Génius a pravidla“, se vlastním způsobem vyrovnávají obě studie v rubrice Různočtení. Pohled Hannse-Josefa Ortheila, profesora tvůrčího psaní na Univerzitě Hildesheim, míří do hlubin literární historie: Ortheil čte Aristotelovu Poetiku a Horatiův traktát O umění básnickém jako dva odlišné „inscenační modely“ tvůrčího psaní. Zatímco Aristoteles hovoří jako učitel, jenž autoritativně stanovuje principy literární tvorby, Horatius coby básník své posluchače zve ke svobodnému toulání rozlehlou krajinou poezie. Oba tyto modely se střetávají a mísí ve Wagnerově opeře Mistři pěvci norimberští. Christian Ide Hintze, ředitel Vídeňské básnické akademie, v pásmu osobních vzpomínek, výpisků z knih, teoretických exkurzů, manifestů a vyznání odkrývá zkušenosti, které ho sice nenaučily, jak se stát autorem básně, ale ukázaly mu, jak se stát autorem školy poezie.
O své nedůvěře ke genialitě a o významu kázně mluví v rozhovoru čísla i Martin Pokorný. Vedle toho se zamýšlí také nad současným postavením české literární vědy, rolí dechu a hlasu v literatuře či všudypřítomným předivem syntaxe.
Stejně jako v minulých číslech otevírají rubriku Vzkříšený autor básně vzývající Orfea a jeho profesi; tentokrát jsme vybrali verše německo-francouzského expresionisty Yvana Golla, českého obrozence Šebestiána Hněvkovského a současného anglického, německy píšícího básníka Kevina Perrymana. Esej německé prozaičky Juli Zehové je vlastně rozsáhlou odpovědí na možná nejčastější otázku pokládanou spisovatelům, tj. „Pro koho vlastně píšete?“ Ostatně, odpovídá na ni – a velice razantně – také ruský básník Josif Brodskij v rozhovoru se Salomonem Volkovem; ve svých pěti odpovědích se jí dotýká i romanopisec Michael Cunningham. Stopovat krok za krokem vznik vlastního textu se pokusili dva současní čeští básníci – Sylva Fischerová a Petr Borkovec. V rubrice Pochopit a umět otiskujeme zprávu Maity Arnautové o tom, s jakými potížemi se potýkala při překládání Brodského cyklu Římské elegie. Rubriku uzavírá několik básní o básnících.
Přehledová stať Richarda Khela zahajuje nový oddíl Daktylogramy zaměřený na fyzickou stránku psaní a čtení: pera, inkousty, papíry, tisk, exlibris, dedikace, podtrhávání, vpisování…
V Huti učitelé Literární akademie reflektují dílny tvůrčího psaní, které vedli na pražském veletrhu Svět knihy. Představujeme zde také tři literární časopisy, které navrhli studenti LA – dosud nevycházejí, ale…
|