Pocity jsou základní prožitky bytostí, věčně doprovázející všechny tvory a tak nejvíc ze všeho ovlivňují náš život. Nic nám není bližší. Víme, že se vyskytují duální, s extrémě rozdílnými extrémy, např: radostné - smutné, tísnivé - extatické, příjemné - nepříjemné, klidné - dynamické, vysoké-nízké i jejich nesčetné kombinace. Láska a nenávist, i sex a štěstí jsou hlavně specifické pocity.
Přejeme si příjemné pocity, nepříjemným bychom se rádi vyhnuli. Deprese i bolesti mohou dovést člověka k sebevraždě. Z pocitu vyjádřeného agresí vzniká nenávist, závist, vraždy i války.
Pocit vábí myšlenky i děje a naopak. Máme v sobě jakýsi základní, velmi složitý pocit a do něj krátkodobě přicházejí jiné, volně závislé na probíhajícím ději. Podobně jako programy běžící na počítači.
Mezi vznikem pocitu a myšlenky není velký rozdíl. Vzájemně se vyvolávají. Lidé si snaží vytvářet dobrý pocit a klid například iluzemi o vlastní výjimečnosti.
Měla by vzniknout zvláštní, ze všech nejdůležitější věda jen po pocitech a jejich souvislostech. Logika pocitů je bohužel dosud téměř neznámá. Pravděpodobně závisí úplně na všem podle určitých pravidel.
Proto je velmi důležité nejprve zjistit, co to pocity vlastně jsou, jak vznikají a na čem závisí. První důležitou myšlenkou je zkušenost, že pocit je symbolem naší aktuální situace i nás samých. Jaká je entita a co dělá, takový má pocit. to platí absolutně. Kvalitnější život přináší kvalitnější pocit.
Kdo je vytváří? Můžeme se o něj přičinit, ale sami sobě ho dát nemůžeme. Vytváří je tedy naše různá nevědomí, ale jejich motivy jsou často neznámé. Proč za dobrý čin nebýváme vždy odměněni dobrým pocitem a proč i zvrácenost je vedena touhou po pocitu, byť zvráceném? Jsou výsledkem logiky Stvoření, zákonům lidem zcela neznámých. Duševní hygienou, pouhým vyhazováním nečistit si můžeme podstatně zlepšit pocity. Zvyk je bohužel železná košile, držíme se i zjevných disharmonií.
Mystika poznává tato tajemství. Zejména její meditace jsou továrnou na božské, lidem neznámé pocity, jež lze vidět jako fraktálovitou strukturu složenou z malých celků - duálních archetypů. Jak Východ, tak i Západ zná tyto mandaly v náboženských obrazech i stavbách.
Intuice, tato vyšší božská část psychiky zkvalitňuje životní styl, i když rychlé rozšiřování vědomí přináší problémy jako daň.
Je velmi málo známé, ba ezoterické, že nejen extatické, ale i bolestivé pocity při správném přístupu umějí zdokonalovat a transformovat osobnost. To je podstata ukřižování jako cesty k Bohu. Meditace jsou zintenzivněným životem. To je vývoj, příčina našeho Stvoření…
Bůh a Jeho hierarchie tvoří světy pocitů i dějů, volně spolu svázané. Tedy Stvoření i Bůh je vlastně … POCIT! On potřebuje Stvoření jako svůj Obraz Sebe. Jsme vlastně zlomkem pocitu Boha. Skrze nás si Bůh hraje se Stvořením, Svým Obrazem, Sebou. To lze správně poznat jen v meditaci. Tam je zesíleně vidět, že nám pocity tvoří božské síly podle Své Vůle, proto jsou někdy jinde než děj meditace.
A jaké pocity mají samotné božské síly? Vybírají si pocity i děje, ale všechno jsou to strukturované procesy v procesech, podobně jako v hudbě či v počítači, ale to znají jen mystikové z meditací. Těm se nemůžeme jako lidé rovnat… O pocitech Jejich světa toho mnoho nevíme. Je pro Ně běžné to, co nás ohromuje i leká.
|