Štětečce                                   

I                                               

M    ěsíční světlo světlometů

budova omítnutá větrem

který omílá zkomolená slova

okolo toho domu

    v němž přespává cizina

II                                               

N    a zakrslém stromku

co se opírá o vlnitý plech plotu

chvěje se pneumatika

vyje na lunu

pod stolem z eternitu zvrací pes

na stole piliny svačí noční ptáci

slétnuvší z elektrických střev

rozechvělé vraky v šípkových keřích

potí krev jak oči osiřelého dítěte

jež se stalo svědkem topení koťátek

v kamnech v přístřešku pod splavem

    vyschlého koryta potoka

III                                               

V    e fabrice na chrupavčité kosti

propouštějí otce

ti odcházejí pást ovce

    na parkoviště před kostel

IV                                               

V    ečer se matce stala nehoda

když přikládala v koupelně do kamen

její přeleželá ruka zdřevěněla

pak napustila vanu

aby měl muž kde hlavu složit

vylezla na hranu vany

    ponořila hlavu do boileru

V                                               

M    ezitím na sadě mráz mrzačí jabloně

pšeničná pole ojínil dým

letadla práškují vápnem

po bílé noci přijde černý den

Martin přijíždí na bílém oři

    kosit kosy, aby mohl zasít husy