TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pátek 22.11. Cecílie

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

<předchozí ve sbírce

Šestá z kolekce Počítání
Autor: Mbonita (Občasný) - publikováno 4.12.2007 (20:57:02)

další ve sbírce>

Stála tam.

V řadě.

Šestá.

Snila s očima otevřenýma

a já ji chtěl malovat.

Slovy.

Tahy štětce.

Zachytit ten třpyt.

Nebo jen to, jak tam stála.

Netečná.

Majestátní.

Jak katedrála do níž bych

vstoupit chtěl…

Poznámky k tomuto příspěvku

čtenář já5 - 4.12.2007 > no jsem jen čtenář..ale mě to tak prázdný nepřipadá

		<reagovat

čtenář Lupino:-) - 4.12.2007 > A mě se to líbí

		<reagovat

ariel (Občasný) - 4.12.2007 > na báseň málo materiálu, to potom ani bič neupleteš

		<reagovat

	zase zkrvák (Občasný) - 4.12.2007 > ariel> pro tebe zase jedna citace: U cesty skácel Stála tam. Na kraji cesty hlídala procesí z deště. A měla zatajené větve. Boulila se. Když tam stála zima se třásla, plakala. K zasněžení. nemůžu si pomoct, stojí mi to za to:-))) (a ty víš, proč)	Body: 3

		<reagovat

	ariel (Občasný) - 4.12.2007 > zkrvák> ten text nahoře, vadí mi, že na to, jak je civilní, je tam ta invertovaná věta s katedrálou. málo materiálu je paradoxně těžší než hodně, protože všechno je hned vidět.

		<reagovat

	zase zkrvák (Občasný) - 4.12.2007 > ariel> jj, taky mi nesedí... ale to nechme autorovu citu.

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2007 > Docela ty autory lituju..dostávají tolik kritiky,že je ještě baví psát..já bych to vzdal

		<reagovat

Raimund (Občasný) - 5.12.2007 > Souhlasil bych s nejistotou, kdyby bylo zachováváno vnitřní logično výstavby.		Body: 3

		<reagovat

Montrealer (Občasný) - 19.12.2007 > Moc se mi to líbilo už na Liteře. Díval jsem se na Devátou, na Ódu na radost - na první pohled dost těžké. Ale uvidíme. Melodii už zvládnu zahrát - je to v D-dur, to jsou jen dva křížky, to se dá...:o)		Body: 5

		<reagovat

jindra* (Občasný) - 30.12.2007 >		Body: 5

		<reagovat

Michelle (Občasný) - 4.5.2008 > Slovy. Tahy štětce. Zachytit ten třpyt.		Body: 5

		<reagovat

whispermoonlite (Občasný) - 15.8.2009 > Tady se zvlášť ukazuje, nebo stejně jako jinde, že na materiálu vůbec nezáleží, ale na tom, který slova jsou z celý slovní zásoby jazyka poskládaný dohromady. A nevadí, že při jejich skládání můžeš mít představu nějakýho materiálu, to stejně čtenář nevidí. Potkáváte se JEN na těch slovech, a už i ona jsou odlišná pro tebe a pro čtenáře. Přicházíte každý z jiné strany a na odchodu vaše cesty také svírají nějaký úhel. Vaše společná skutečnost jsou jen ona slova. Proto je tak důležité, nebo spíš nejdůležitější, jaká slova se objeví napsaná. Ono to zní samozřejmě, ale řekl bych že hodně autorů a autorek věnuje spíš pozornost svým průvodním představám a na slova zapomínají. Do textu se pak dostane jen něco. Nevznikne plná, nebo samostatná skutečnost. Proč o tom píšu. U tvých textů je úplně jedno, jak jsou metaforické, nebo přímočaré. Dokonce bych chtěl říct i to, že nezáleží na jejich tématu. Tvůj tvůrčí princip, jak se mi jeví, totiž spočívá v tom, že nějakým způsobem dokážeš nadít každé slovo samostatným životem. Proto v těch básničkách něco je, a bylo by tam, i kdybys psala třeba o papučích. Ten trik sice je v tom, jaký slova vybrat a jak je poskládat, ale jeho původ vůbec nemusí být v literárnosti. Myslím, že to děláš z větší části neuvědoměle, nejsem si jistej, jak moc tenhle princip vnímáš. Ale funguje to. Proto se taky na tvoje texty nedají uplatňovat různá kritická měřítka. Ta totiž nejsou schopna postihnout to, co dává tvým básničkám život. Když se odvážím ještě jednoho odhadu. V podstatě na tom nejsi o mnoho jinak než většina autorů a autorek. Třeba co do používání různejch tvůrčích prostředků nejsi nijak výjimečně vybavená. Máš svůj styl, kterej stále používáš. Ten se taky příliš nemění. Co však ty básničky dělá jedinečný, a jak je vidět, nejen pro mě, je to, že je žiješ, abych to tak řekl. Ten život, kterej je v tobě, vtiskáváš do slov a to je hlavní princip tvýho psaní. Píšeš je neliterárně, čímž nechci říct, že jejich struktura není zvládnutá, spíš naopak, síla jejich struktury jde ruku v ruce s jejich neliterárním původem. A pokud mohu soudit, je tenhle způsob vzniku v souladu s tvou bytostí. Kritici, kteří tohle nejsou schopni vnímat, a z jejich pohledu klidně právem, protože pro ně je literatura něco jiného, se o tvé texty budou nejspíš nadále otírat a dávat jim různé přívlastky.

		<reagovat

	g morr (Občasný) - 15.8.2009 > whispermoonlite> To by mě zajímalo, jestli by ses takhle nechal unést u mužského nicku :))

		<reagovat

	Mbonita (Občasný) - 15.8.2009 > g morr> omlouvám se ,že odpovídám na příspěvek,který nebyl určen mě...ale myslíš si vážně,že vyjádření u mužských textů je jiné než u ženských? popravdě whispermoonlite se vždy vyjadřuje vždy čistě čtenářsky,v teoretické rovině,sděluje pocity z psaní a pro mě jako autora je to přínosem a to říkám se vší odpovědností.

		<reagovat

	whispermoonlite (Občasný) - 16.8.2009 > g morr> Tato zdánlivě jednoduchá zjišťovací otázka se ukázala být vskutku podnětnou. Myslím, že to patří k tvému ostrovtipu, ptát se zábavně a zároveň mnohavýznamově. Pokud jde o její věcnou část, odkážu tě na své poznámky, kde by se únosy mužských nicků také našly. Ovšem pro mě bylo inspirativnější přemýšlet dále o nakouslých souvislostech z předchozího komentáře. Pokud jsem před nějakým časem zařazoval texty autorky k Seifertovi, mám nyní nutkaní svůj soud poopravit, určitě i na základě znalosti více jejích textů a zmínit spíš oblast expresionismu. Určitě ne Weiner, to by tu nikoho nenapadlo. Avšak Reynek a Trakl nebudou od věci, i když přebývají na odvrácené straně měsíce ve srovnání s autorkou. takže kdyby byli na totemu, můj komentář by mohl být v některých základních rysech podobný. Tím podstatným společným shledávám to, co jsem se poněkud nešikovně snažil vyjádřit odsunutím literárnosti do pozadí ve prospěch jiné složky, abych přivedl pozornost k tomu, že se nejedná o pouhé řemeslné výdobytky. Je to do jisté míry marné, ty básničky vždy budou na prvním místě literatura, a to, že vypadají tak přístupně, jakoby samozřejmě, že ty obrazy se tvoří jakoby samy a umožnují proudění, nemůže nic snížit na jejich literárně řemeslném zvládnutí. Všichni tři jsou schopni vytvořit prostor za slovy a sdělovat více než říkají slova. Chtěl jsem však zdůraznit, že zde funguje jev, který se dá těžko postihnout literární analýzou. U Reynka, Trakla i Mbonity se do jejich textů dostává něco navíc, co z obyčejnosti dělá zvláštnost, a silnějším slovem vyjádřeno, i jedinečnost. Spočívá to v drobném, ale klíčovém posunutí úhlu pohledu. V důsledku se to projevuje ve výběru a uspořádání slov. Přirovnal bych to ke skládání puzzle, kde stačí dát něco trochu špatně a klíč do zámku nezapadne a obraz se nerozsvítí. S expresionismem se dobře pojí i zvýrazněná přítomnost prožitku autorského subjektu. Jakkoliv ve většině případů přítomnost autorského ega může básničkám ubližovat, v těchto případech je to naopak. Proto sebevzhlížení, jak to někdo nazval, i když já bych to označil za sebeuvědomění, sebe zvědomění není u těchto autorů planým narcismem. Nemyslím samozřejmě, že by se setkávali v tématu, to už spíš v nějakém metafyzickém smyslu nadání svých textů živou silou, ale klidně bych to vyjádřil tak, že co je Reynek v transcendentnu, je Mbonita ve svých textech na zemi, nebo ve smyslech. Je to podobně intenzivní, podobně bezprostřední v obraznosti, podobně neznásilňované poetickými nástroji. Řekl bych, což je sice odhad mimo literární analýzu, že oba vyjadřují se srovnatelnou naléhavostí to samé, ovšem rozdílně v tom, v jakých světech se pohybují, o jakých světech ty básničky vypovídají. Jasně, naléhavost, prostota, čistota, to sou takový vágní slova, ale lepší tu nenacházím. A řekl bych, u obou také platí, že pokud čtenář nemá smysl pro jisté jemné odstínění vyjadřovaného, může jejich texty projít bez vzrušení, bez pozornosti. Tohle jsem u Reynka, kdysi pro sebe taky řešil. Z nějakýho pohledu by jeho věci mohly být označeny za kýč (i ve mně ja kus takovýho pohledu). Furt ty kočky, seno, stíny, sníh, ptáčkové a nevím co ještě. Jak rokoková nůše ve tmě. Ale je tam navíc ten prožitek, za nějž ručí autor, a to mají Reynek i Mbonita stejný. Zas končím u vyjádření, že je tam něco navíc. Mužskej a ženskej nick asi. :)

		<reagovat

	čtenář g - 16.8.2009 > Mbonita> nevím. proto se ptám. nevylučoval bych to. mně třeba představa toho, kdo ten který text psal, často samotné čtení ovlivní. a nejde samozřejmě jen o pohlaví, ale o věk, o dobu a zemi kde žije/žil, zkrátka o celou "encyklopedii".

		<reagovat

	whispermoonlite (Občasný) - 16.8.2009 > čtenář> Tak tady zas budu reagovat já. Je-li ženský nick celá encyklopedie, pak ses buď dost špatně zeptal a chtěl ses ptát na něco úplně jiného, nebo je zcela mimo mísu argument téhle dodatečné poznámky.

		<reagovat

	Mbonita (Občasný) - 23.8.2009 > čtenář> ptáš-li se teď mě..odpovídám,že si čtený text také promítám do autora,roli však nehraje zda-li to je muž či žena..pro mne je podstatné pocitové nazvěme to souznění.

		<reagovat

	g morr (Občasný) - 16.8.2009 > whispermoonlite> Není.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)

	předchozí ve sbírce

	1 2 3 4 5 6 (7) 8 9 10 11 12 13
	1 2 3 4 5 6 (7) 8 9 10 11 12 13

	další ve sbírce

Addictive Zone Orbital Defender Game