|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
Je noc,celé město spí,kolem ticho je a klid
Já,já nespím,nemohu oka zamhouřit...
Cítím se v duši věru zle
Ostatně celkově velmi mdle...
Už se zas probouzí má chorá mysl
Zkurvenej život,má vůbec smysl?
Mé tělo hoří jak v horečkách...
Už zase blouzním,ztrácím se v snách
Co chvíli vedro,pak zima zas
Stavy mé mysli,vem vás ďas
Do toho všeho silný třes
Už mě zas chytá noční běs
Také cítím své choré srdce
Slyším jak dusí se zpuchřelé plíce
Žaludek zkroucený,mám jako na vodě
Nejhorší na tom ale je...
Nejhorší na tom ale je...
Že to všechno se vůbec neděje
Všechno prý je,jen iluze pouhá
Pro mne však,již mnoho let dlouhá
To všechno prý jsou duševní stavy
Ty choré myšlenky z mojí jsou hlavy
Ale k čemu mi dobré tohle vědět?
Stejně tu budu v mukách sedět
Stejně tu budu v mukách sedět
Děkuji felčaři,dobré to vědět!
Jenže já chtěl bych chodit ven
Nejen tu trpět každý den
Já chtěl bych se s přáteli na louce smát
Nebýt jen zavřený a pořád se bát!
Také bych chtěl,chtěl mít rád
Nějakou dívku milovat...
Leč,zatím si o tom mohu nechat jen zdát
Tak krátký život! A takhle ho promrhat?
Zdá se,že všechno postrádá smysl
Ať táhne k čertu má prokletá mysl!
Ať táhne...ať nechá mne být!
Ať táhne...ať dopřeje mi klid!
Ať táhne...Já chci opět žít...
|
|
|
