SMRT

Černá kápě,kostra bez těla,v ruce kosa.Smrt kráčela New Yorkem.

Proplouvala mezi davy lidí,nikdo ji neviděl.Celou Avenue osvětlovaly neonové nápisy a reklamy.Ještě chvilku kráčela v záři světel,potom několikrát odbočila,procházela stále zpustlejšími ulicemi,až se ocitla v Bronxu-sémě New Yorské lůzy.

Šla zpustlou ulicí,kde uviděla užívající si mlaý pár.Zatímco chlapec přirážel k dívčinu tělu,ona ho zasypávala polibky.Mají se rádi,ale dlouho spolu nebudou.Pro tu dívku si Smrt zanedlouho přijde.Otočila se,ponechala pár jeho hrátkám a pokračovala dál.Zabočila do nějaké postranní uličky,kde na zemi ležel postřelený muž.Ten,při pohledu na ni,vytřeštil oči a začal zoufale vykřikovat:"Ne!Ne!Ještě ne!"

Smrt se prázdnými očními důlky podívala na ránu v jeho břiše a potom bezpohlavním hlasem odpověděla:"Williame Fredericku Gordone,narozen před osmadvaceti lety.Nadešel tvůj čas.Půjdeš semnou."

Muž neustále protestuje,ale Smrt si toho nevšímá.Pozvedene svou kosu a sekne.Ve chvíli,kdyse ostří dotkne mužova krku,oba pohltí záře.

Ačkoli si Bill Gordon myslí,že je mrtev,stojí před podivným kruhem,ne nepodobným Hvězdné Bráně,stojícím na nějakém kopci.

"Kde to jsme?"optal se zmateně.

"Pojď."řekla místo odpovědi Smrt.

Kráčeli zpustlou krajinou zalitou mlhou.Bill přemýšlel,co s ním asi bude dál,když tu si všiml,že se v dálce rýsují nějaké obrysy.Ušli ještě pár metrů a zjistil,že jsou to pouťové atrakce.Kolotoč,houpačka a Dům Hrůzy.Všechny značně sešlé a orezlé.Z boudy s nápisem "KASA" vyšel malý,smrdutý hnijící dědek a začal vykřikovat:"Děte pryč!Máme zavřeno!!"

Potom se pořádně zadíval na Smrt,zaostřil a řekl:"Aha,to jsi ty.Cenu znáš."

Smrt přikývla a podala starci zlatý peníz.Potom si sedla do vozíku od Domu Hrůzy a vybídla Billa,aby si přisedl.

"Proč?"optal se.

"Zde se rozhodne o tvém dalším bytí."odpověděla Smrt.

Poslušně se tedy posadil a vozík vjel po rezivějících kolrjích do Domu Hrůzy.

Chvíli jeli temnotou,když tu se začal objevovat nějaký obraz...

Dvanáctiletý Bill ležel na posteli a snažil se usnout,ale moc mu to nešlo.pořád myslel na tu písemku z matematiky,na kterou se dneska neučil a kvůli které asi propadne.

Najednou vešel do jeho pokoje otčím.Bill z něj cítil puch hospody a chlastu.

"Williame Fredericku Gordone,spíš??!!"zahlaholil.

Bill dělal,že ano.

Otčím si přisedl k jeho posteli a začal ho hladit po přirození.

"Mám tě moc rád,tak se vzbuď."

V Billovi hrklo,začal šmátrat po nočním stolku po něčem,čím by otčíma mohl udeřit.

"Ale,už jsi se probral?Tak to si můžeme trochu užít,ne?"

Bill chytl lampičku a udeřil fotra do hlavy těžkým kovovým podstavcem.

Otčím se zkácel k zemi,s krvavou ranou na hlavě.

Výjev zmizel.

"Williame,ty jsi zabil."řela Smrt.

"Vždyť mě chtěl vojet!!Chápeš?!!"

"Zabil..."řekla tiše Smrt a začal se promítat další obraz.

Šestnáctiletý opilý Bill šel po ulici,když tu si všiml krásné mladé dívky.Dluhovlasá brunetka,ňadronosná,útlý pas...

Řekl si,že ji musí mít.Vytáhl zpoza opasku nůž,přiložil jí ho ke krku a řekl:"Když budeš držet hubu a spolupracovat,nic se ti nestane!Jasný?!"

Přikývla.

Potom si rozepl zip,roztrhl jí šaty a vnikl do ní.Chvíli přirážel a když  se do ní vystříkal,vylezl z ní.

Všiml si,že brečí a že z rozkroku ji teče krev.Vytřeštil oči.

"Ty jsi byla panna?!!"

Přikývla.

"Doprdele!"zaklel Bill a dal se na útěk.Na konci ulice se otočil a viděl,že dívka sedí na zemi,brečí a drží se za rozkrok.

Výjev opět skončil.

"Vzal jsi si ji proti její vůli."řekla Billovi Smrt.

Se slzami v očích přikývl.

"Stačí.O tvém dalším bytí jest rozhodnuto."

Najednou zmizel vozík i Dům Hrůzy a oba zase stáli v lese,ale mlha teď byla nesrovnatelně hustší.

Šli dlouho,když tu Bill uviděl světlo.Pořád pokračovali až Bill uviděl,že došli k obrovské skalní stěně,ve které byly obrovské dveře ze kterých vycházelo to světlo a nad kterými bylo napsáno "INFERNO".

Ve dveřích stál dobře oděný muž,který chytl Billa za ruku,divoce mu ji potřásl a řekl:"Williame Gordone,jmenuji se Lucifer a toto je Peklo.Doufám,že se Vám u nás bude líbit,protože tu strávíte pár tisícovek let."

Zatímco Bill nevěřícně zíral,Smrt se otčila a odešla.Dnes toho měla na práci ještě hodně.

KONEC

E-MAIL AUTORA:

 t.laky@tiscali.cz

WEB:

 http://www.sweb.cz/t.laky

PŘIPRAVUJI:

LOVCI 2-POSLEDNÍ BOJ (viz.preview)