Tak krásný den!Slunce svítí,

a přece je chladno a mokro.

Už letím dolů,za vší tou zelení

a radostí rozkvetlých květin..

OO!Dopadla jsem do něčeho

měkkého..lišejník!

Tady je ale nádherně..Žádné

hromy ani blesky..Jenom

přívětivá květena a modré nebe.

Něco se ke mně shýbá..

Má to fialkové lístečky a drží to

na zelené niti...fialka!

Vyzvedla mě do výšin a já teď

vidím všechnu tu nádheru lesů,

pastvin,hor a luk..

Nechtěla bych nikam jinam jít.

Celý život bych tu seděla na

lístečku fialky a kochala se

tím pohledem..

Slunce začalo najednou pálit.

Nějak se mi motá hlava..

Jsem celá mokrá..Co se to děje?

Mé ruce se úplně rozpustily.

Nohy také..Né!Chci tu ještě

chvilku posečkat..Nemohu.

Vždyť jsem jen obyčejná kapka..

Tak sbohem má milá přírodo.

Doufám,že se zase někdy uvidíme..