Past
Bludiště ze stěn, plocha obludná.
Říkal jsi: „ V mém domě jsi vždy vítaná“.
Skřípání podlahy, odrazy zrcadel,
že to bude vážné sis možná nemyslel.
Nech mě domluvit, než přijdeš.
Zpovídám se nábytku,
hladím se s lampami,
bručí mi v hlavě,
řehtám se s kytkami.
Jsem na svým místě,
neodmlouvám.
Prostěradla mě chlácholí.
Když propadnu úzkosti,
něžně mě obalí.
„Uteču a zachráním vás“,
šeptám peříčkům v peřinách
i utěrkám.
Jsme spiklenci,
co ti spadli do pasti.
Je odemčeno,
nikdo mě nehlídá.
Uvařím, uklidím, nakoupím, vyřídím.
Snažím se, ale trápím se.
Děláš, že sis nevšimnul,
pouta jsi mi utáhnul.
Tajně v tvý hlavě.
Víš, co je pro mě nejlepší.
Máš rozhodovací právo nejvyšší.
Jsem v pasti.
Tvůj dům tichým mi svědkem.
Jsem v pasti. Jsem v pasti. Jsem v pasti.
|