Bůh slavil miliardté narozeniny

v paláci rajského klidu,

pohostil členy své rodiny

i zástupy nebeského lidu,

miliarda svíček zdobila dort

vetší než planeta Země,

na kůru Ave pěl andělů sbor,

jen tvář boha vyhlížela temně,

číši vína Hospodin vyprázdnil,

zrak se mu postupně kalil,

náhle se jako sloup postavil

a čelem k zástupům pravil:

známe se spolu od doby,

kdy jsem vás všechny stvořil,

jste jako vánoční ozdoby,

na stromě, jenž vítr zbořil,

déle mě nebaví v nebi dlít,

řešit všehomíra problémy stále,

do penze chystám se odejít,

hledejte si nového krále.