Únavou slzí oči hvězd,
i Měsíc chtěl by spát,
hledám Tě marně u všech cest,
kde potkal bych Tě rád!

V duši mám něžná slůvka Tvá,
budou mne v noci hřát,
až sám zas budu, Lásko má,
na lože uléhat!

Fakt, že je v dáli človíček,
co zná mne líp než já
a od smíchu má dolíček,
když čte si dílka má,

ten dokáže mne potěšit,
že zase chuť žít mám,
předtím svět krutý zdál se být,
a já byl tolik sám...

Nyní Ti přeji dobrou noc,
a k tomu krásný sen,
věř mi, že kdybych měl tu moc,
tak u Tebe jsem jen!

Ač znám jen dobré srdce Tvé
a duši citlivou,
s dojetím čítám verše Tvé
i každou řádku Tvou,

co ve vzkazech mi napíšeš,
a ač Tě sotva znám,
vím že Tvé rty neznají lež,
a za to rád Tě mám!