Snad sto let
ve stodole ležel
na stole
dnes už tupý, slepý, hluchý
dnes časem už otupělý
pilník.
Mlčel jsem jen
někdy sem tam
někdy tam sem
vrzul jsem
si
zapiloval
jsem
obvykle však jen na stole
ve stodole
sto let tam
jen tak tam ležel
jsem
žel bohužel
většinou jen mlčel
v tichu jsi
a tak jsem taky
pomalu osiřel.
Dnes už jen Réza ví
jak si tak tam
u zdi tiše rezaví
rezaví si rezavý pilník
snad sto let ve stodole leží
už tupý
otupělý
časem pilník mlčí si
jen tak jen jsi
jen jsi sem tam
vzpomeneš
(jak sen)
že si tam jen tak sem tam
vrzul si
jsem si
teď tiše si jen
ležím.
|