„Ještě jednou o Tobě ...
(( -aneb "O tom, Jak se někdy zdá, že nás Bůh krutě a krvavě nutí se rozhodnout, máme-li mít srdce na dvou místech ..." ))
Konec listopadu, a nepůjdu již zítra
touto ulicí, ba ani pohledem
Nespočinu na masivním dřevě
kostelních dveří, tak ..důkladných, a
..prověřených věky; pytlík
kaštanů vybral jsem
Až do dna.
Neodvážit se bývá Osudné. Vše, co
udělám, složí se z obrysů
..pouliční lampy; všímám si
detailů, a také ..zrcadlení, dnes tak
zvláštního, ve světle
Výloh.
Postojím;
dlouho, dlouho
se tudy
nebudem vracet; vystoupíš-li Ty ke
mně, necháme
tu Svět; jinak ale
„ztratíme Život ... (( ))."
“. |