Pravá strana požehnaná jest…

A já – za své hříchy nemusím nést trest.

Když loďka zmítaná má k břehu přirazí,

Tvá milost, Pane můj, mne znovu porazí.

Pro spásu mou jsi všechno přichystal,

Hle, ryba na ohni, ty sám pak opodál.

A dítkem svým mne, nehodného, nazýváš,

Byť já bych kamenem, kde ty – ruku podáváš.

Když do vln živobytí pustit se zas mám,

Bez Tebe, Pane můj, by z loďky stal se prám,

Jenž, neovládán, jen v marnosti se zmítá…

Kéž láska Tvá by zůstala do mne navždy vryta!