|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Nijak se
nesnažím skrývat svou nasranost. Proč taky? Vždyť
mezi mladými literárními rádoby kritiky je moderní neskrývat prudké emoce!
Tuhle se jeden nebojí popsat práci, nad níž si autor poseděl nějaký ten čas,
slovem „kravina,“ jiný zas napíše strohé „nuda.“ Pravda, najdou se i tací,
kteří dokáží dílo ocenit milým slůvkem, jež umí zahřát u srdce, těch je nicméně
naprosté minimum. Smutné je, že kdybychom se vypravili za nejhlasitějšími nositeli
drsných přezdívek typu „Fuckt hustej
krytyk,“ „Literární démon“ či „Temný vrah,“ našli
bychom metr a půl vysoké intelektuály s dvaceti dioptriemi, třesoucí se
fistulí a dvoucentimetrovým penisem. V případě mužů ještě mnohem menším.
Jednoho dne
jsem proto na znamení protestu praštil do stolu, prohodil půllitr oknem, vrhl
do popelníku plného po okraj pár šestistěnných hracích kostek a temným basem
zahlásil: „Stanu se literárním kritikem!“ Vyčerpané a alkoholem znavené tělo mě
sice příliš nepodpořilo v úmyslu vypadat co nejvážněji, stejně si ale
všichni mé bezvládné sesutí pod židli vyložili jako opovržení současnou
literární scénou.
Přestal
jsem přemýšlet nad banalitami. Kterého autora dnes kupříkladu zajímá, co
vlastně udělal v díle špatně. Každý se rád dozví jen to, že jeho dílo je
čirou nudou. Tak to také začnu všem říkat! Pokud to bude jen trochu možné, pokusím
se soudit díla podle přezdívek tvůrců. Kriste pane, co je to tady za nick… Berzeger? No to zní pěkně
trapně, ani není třeba číst jeho povídky a hned je jasné, že ani neumí psát.
Samozřejmě mu to nezapomenu do komentářů říci. Tedy, že neumí psát, nikoliv
fakt, že jeho tvorbu jsem nečetl a ani číst nebudu. Pakliže mi nějaký
z autorů nepadne do noty, uštěpačnými poznámkami se postarám, aby již
raději nic dalšího nepublikoval. Nebo snad ani nepsal.
Nu, zkrátka
jsem chtěl být zlým kritikem. Pak mě ale napadlo, že bych mohl být hodný,
uctivý, milý, pisálkům říct přesně, co udělali špatně a nakonec potěšit přáním
dobrého dne a vytrvalosti v tvorbě. Mohl bych číst díla i nejnovějších
autorů a vymazat z tváře úšklebek objevivší se po prvním odstavci. Nemusel
bych si z každého začínajícího autora dělat legraci a všelijak se mu
posmívat.
Ale to bych byl blbec. Budu zlý, alespoň zapadnu do kolektivu.
Všechna
díla, vyjma mých, nestojí ani za ten úšklebek. I Gogol byl trapák.
Já jsem ten nejlepší.
Co se na mě
koukáte tak divně? Jsem kritik. A jsem na to hrdý.
|
|
|