|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
Dneska je den jako každej jinej
A proto se zbláznim
Dneska je den jako jinej
A přece je jinej
Dneska se zbláznim
Žádná báseň nevyjádří to
Co mám uvnitř
Žádná věta nedokáže popsat
Jak moc cejtim cizí životy
Nic
A přece je dneska jinej den
Možná se stane ještě něco
– jinýho
Než všechny každý dny
Protože tohle je báseň mýho srdce --
Tak už zavři oči
Zacpi uši
A přece vnímej
Poesie podle textů
Má mít v sobě cosi prozřetelného
Ale já jsem jen unylá duše
Co vidí barvy života kolem sebe
….
Žlutá, zelená, oranžová
Všechny jdou do sebe
A pořád se točí
Do smyček
Tvoří spirály...
Tomu já říkám život
A nezáleží jestli byl černej
Bílej
Oranžovej
– Byl barevnej
A já ho roztočila
Trochu doleva
A trochu moc vesele
I když potichu
Možná moc romanticky
Ale točil se
Pro mě to bylo surreálné;
Vždycky znovu
Točit se, točit
Až upadneš po sté
A stejně budeš běžet
Pak si možná vzpomeneš na má slova
Že není radno ohlížet se na přátele
Nepřátele
Na nikoho
Kdo říká ti že stojíš nebo ležíš
Spolehni se sám na sebe
A nikdy nepřestaneš běžet
Ležela jsem
Bylo to jedno kde
Ale teď už vím
Že jsem tam neležela sama;
Nikdy nejsi sám
...To jsem se jednou takhle vzbudila
Sirény v uších
Bolest tělesná přináší vysvobození
Jenomže ne v bolesti
Až po ní
...Horší byla bolest duševní
Zvěděla jsem to až pár let pak
Co umývala jsem si tvář pořád znovu
A znovu
Znovu
Však nebylo už z čeho se probudit
Teď vím,
Že i ticho má v sobě melodii;
A stejně ještě nebyl konec
Diváci se rozcházejí
opona zapadla
Konec by měl mít svůj styl
Ozdobu, zvoneček
Přitom teď teprve začíná představení
Jdi do života a tam hraj divadlo
Přesvědčivější než všichni herci
Možná už cítíš tu jiskru
Kterou však nelze spatřit
Ukazuje ti že život s tebou neodejde
Zůstane se navěky věků točit
Jak se muž otočí za pěknou dívkou
A nelze vymítit znásilnění
Tak ani ze života bolest nevysaješ
A tak se nezabývej koho co pálí
Většina lidí na to neumře
A ti kdož jsou tiší a bolest překlenou
Vyjdou se smrtí nastejno jako ti
Kteří hořekují.
Kdyby romantici psali o tom
Jak jehla vjíždí do žíly
Ostří klouže po zápěstí
Neuživili by se;
|
|
|
