|
| |
 |
|  |
Má ji rád
křičely stěny
panely
a dětské pleny
rozvěšené
po balkónech
Sídliště
ve všech svých tónech
plné hluků
plné šumů
plné zcela prázdných rumů
Má ji rád
křičely stěny
tím vším zřejmě
pobaveny
do panelů
zahaleny
tiché skříně životů
na sídlišti nerozpoznáš
cizí oči
od plotů
Má ji rád
křičely děti
vyjímaje se z té změti
jak klouzačka
z pískoviště
duny písku
duní hřiště
Holubi si nepočkali
oblaka křídly
objali
Řičel smích
A čísi pláč
zněl v dáli
Kdo jsme my ?
A kdo ti malí ?
Má ji rád
křičela auta
Slunko kdosi
vsadil v pouta
Paraple a vlhké páry
Kaluže a ranní dary
Stařenky čistily
narezlé panty
andělé troubily
nám za volanty
Pod okny
rozdal bůh
poslední fanty
Má ji rád
křičely domy
jak dubu
když větve zlomí
jak dubu
když listy servou
Nehty v kůru
zaťal s vervou
opilec
snad brzy zrána
lidská srdce
rozervána
Vůně záclon
nedopsána
Má ji rád
křičely stěny
vlastní špínou ozdobeny
měsíc v srdcích
bouře v hlase
sny o letcích,
lidském mase
na zdích čmouhy
brzké touhy
na zdích věty
podemlety
na zdích okna
a zdi v hlavách
a rty topící se
v kávách
Má ji rád
křičela ústa
a ulice
náhle pustá..
Nelhaly.
Snad neuměly.
--------------------------------
11.8.2002 22:33 Teplice
|
|
|
