Báseň č.37

Kdyby hroby mluvily

a pohádky mlčely.

Kdyby láska na kolečkových bruslích jezdila

a radost režný šat oblékla.

Kdyby světlo pohltilo tmu

a vesmír se v nulu změnil.

Kdyby fráze korunovaly Bohy citáty.

Kdyby práce poctivých rukou svými strastmi rdousila války.

Kdyby ticho a klid v rytmu šíleného tance padly na Zem únavou.

Kdyby hudba tišinu Smrti rušila.

Kdyby v nadzemské energii pravda ohněm vzplála.

Kdyby úsměv a veselost vyhlásily biologický poplach.

Nikdy jsem v životě nelitovala toho,

co jsem prožila.