Báseń č. 6

Zvonek na domovních dveřích vyzvání:

Mimozemské pláně,

vrásčité tváře!

Halím se do přetvářky,

halím se do cizoty,

protože solidarita za mnou mává vlajkou s hákovým křížem.

Být znovu po všem,

znamená v čase nula zasít nejdříve myšlenku do země,

poté zrní.

Zvonek na rakvi vyzvání:

Mimozemské pláně,

vrásčité tváře!

Halím se do pomsty,

halím se do neraživosti,

protože tolerance za mnou mává vlajkou s  křížem.

Začít znovu od konce,

znamená živým za pravdu dát,

ne svou svobodou vraždit ve jménu otrocké legendy.

Zvonek na vánočním stromku vyzvání:

Mimozemské pláně,

vrásčité tváře!

Halím se do pošetilosti,

halím se do nedotknutelnosti,

ale touha za mnou mává vlajkou s půlměsícem.

Být na začátku,

znamená pod vládou teroru ovečky pást

a lovit ryby ve své duši,

ne být Robinsonem bez Pátka na ostrově Koránu.

Zvonek na krku vyzvání:

Mimozemské pláně,

vrásčité tváře.

Halím se do úsměvů,

halím do radosti.

Začít v rovnoběžkách,

znamená velebit klid a ticho,

ve slézat pohoří s nadávkami

a genocidou krmit pohádky. 

Zvonek na srdci vyzvání:

Mimozemské pláně,

vrásčité tváře!

Halím se do chladu,

halím se do požáru,

neboť jak Fénix z popele umírám ve svých básních.