Báseń č. 6
Zvonek na domovních dveřích vyzvání:
Mimozemské pláně,
vrásčité tváře!
Halím se do přetvářky,
halím se do cizoty,
protože solidarita za mnou mává vlajkou s hákovým křížem.
Být znovu po všem,
znamená v čase nula zasít nejdříve myšlenku do země,
poté zrní.
Zvonek na rakvi vyzvání:
Mimozemské pláně,
vrásčité tváře!
Halím se do pomsty,
halím se do neraživosti,
protože tolerance za mnou mává vlajkou s křížem.
Začít znovu od konce,
znamená živým za pravdu dát,
ne svou svobodou vraždit ve jménu otrocké legendy.
Zvonek na vánočním stromku vyzvání:
Mimozemské pláně,
vrásčité tváře!
Halím se do pošetilosti,
halím se do nedotknutelnosti,
ale touha za mnou mává vlajkou s půlměsícem.
Být na začátku,
znamená pod vládou teroru ovečky pást
a lovit ryby ve své duši,
ne být Robinsonem bez Pátka na ostrově Koránu.
Zvonek na krku vyzvání:
Mimozemské pláně,
vrásčité tváře.
Halím se do úsměvů,
halím do radosti.
Začít v rovnoběžkách,
znamená velebit klid a ticho,
ve slézat pohoří s nadávkami
a genocidou krmit pohádky.
Zvonek na srdci vyzvání:
Mimozemské pláně,
vrásčité tváře!
Halím se do chladu,
halím se do požáru,
neboť jak Fénix z popele umírám ve svých básních.
|