Báseń č. 33

Rok za rokem pozpátku utíkáme vstříc do láskyplné náruče

věrné matky rakve.

Rok za rokem pozpátku kráčíme vstříc do láskyplné náruče

věrné sestry šibenice.

Rok za rokem pozpátku se loudáme vstříc do láskyplné náruče

věrné milenky zbraně.

,,Praotče,Pramatko,stůjte a čekejte!

Já zapálím lúče a posvítím jimi

na růži,kružítko,pravítko a knihu,

které vytetovány jsou na stěnách křišťálové pyramidy!"

Rok za dnem prahnem po ráji,pekle a jejich atomové degeneraci.

Rok za dnem prahnem po slovech,napínajících tětivu Amorova luku,

ne po činech nevědoucí Psyché.

Rok za dnem prahnem po myšlenkách,katapultovaných

ze setřelených básních nad nepřátelským územím,

ne po radách vědoucí Maaty.

,,Praotče,Pramatko,stůjte a čekejte!

Já zapalím lúče a posvítím jimi

na růži,kružítko,pravítko a knihu,

které vytetovány jsou na stěnách křišťálové pyramidy!"

Rok za nulou pálíme na hranici války prochozené botky,

své mindráky a představy.

Rok za nulou pálíme na hranici ziskuchtivosti roztrhané šaty,

své omyly a klamy.

Rok za nulou pálíme na hranici nadutosti potrhané vlajky,

své podrazy a omyly.

,,Praotče,Pramatko,stůjte a čekejte!

Já zapálím lúče a posvítím jimi

na růži,kružítko,pravítko a knihu,

které vytetovány jsou na stěnách křišťálové pyramidy

a rozkáži vám:

Vysvětlujte!"