Zpěv půlnoci

půl noci... usedám vprostřed rozryvu

tmím se, padám do hluboké strže

a vzápětí zdvíhám hlavu

šplhám po štíhlém krku luny

mizím ve světle, má první tvář je bez obrysu

a ona druhá je hmatnou vidinou Tebe

             --- sousoší ---

                            dva sčítající se okamžiky prozření

A ticho shledává se samo v sobě

jen kuchyňské hodiny na doslech

věci v mdlých stínech, v jejich patině

dotkneš se.... slovem? A zapomeneš svá ústa v nich

Brodím se krvácejícím úžasem němý

zpovědník, lhář, vyhnanec....

nesu svá jitra v útrobách nastávání

a má bosá chodidla na samém jeho dně

                  jsou vyrvaným hlasem z hrdla tmy