Modré jsou pruhy od plotu
na bílém saku - vprostřed dne,
to pradleny sebestředné -
hodiny měří od platu.

 

Hej hola smutný námořníku,
pojď k nám - sednout si, napít se
vyřvat se prý
je dobré na plíce
a zaspat stesk všech nápadníků.

 

Červené oči od sluníčka,
a jedny boty od sebe,
a dvě kloktání do sebe
Na rudé mandle koledníčka!

 

 A na samotu odložených květin!

Teď kde je Balt a kde je Štětín,
 kde plavba pro muže, kde moře zkrocené?
   to sotva pomůže
                 když o tenký jde slib            

  ruce jsou složené, neříkej ne,
    že ne, zas v dálky požene cítit se líp!