ta chyba je ve mně

vidím tu rýhu

která znemožňuje zacvaknout s absolutnem

(ne, není taková zima

to já se jen tak třesu....

jen tak, víš?)

a zpětné zrcátko

pro pozorování sebe

je obroušeno častými pohledy

do nepříčetna

(my všichni jsme vevnitř tak slizcí...)

kolik neuronů

tolik cílů

a výslednice?

výslednice?

(proč ve všem hledám.... něco?)

a uvolni se,

vole,

nikdo ti nic

neudělal

snad

přece

jistě

tedy

...a hlavně žádná velká písmena!