|
|
|
Brýle Autor: ouvej (Občasný) - publikováno 17.9.2002 (10:33:55), v časopise 13.10.2002
|
| |
Z hořkosti světa
nosím brýle
ležatá osmička
bláhová iluze
že nekonečná
nedokončená
moje pouť
i já sama jsem
jsou moje alibi
můj lístek do nebe
moje soukromé
ukrývání se
doupátko v kořenech
hnízdečko ve větvích
papírová krabice změkčená
hebkými péry z krahujce
A mezitím už
ty kouzelné brýle
jsou moje prohra
moje staroba
jsou prázdný klín
zapomenutý sen
děťátko na rukách
vzájemný dech
tak zblízka
tak úzce, svázaně
jsou tisící pohled
nad vrcholky stromů
jsou krahujčí spár v duši
a hnidy ve vlasech
jsou plaché zardívání se
protože není zhola nic
co před tebe bych
jak pod strom vánoční
mohla položit
a říct,
to je jen tvé
ber tenhle dar
a zahřej se
můj pozdní poutníče.
Můj milý jestřábe
můj muži
v tento letní svatvečer
Ale hned další okamžik
jak se to zhusta stává
přinese znovu čarování
stromy se rozšumí
krahujec vzlétne
a ve spárech si nese
kus mého krvavého srdce
tak hrdý, vzletný je
a jeho peří
plné všivých vší.
Ale čert to vem
když já bych tolik chtěla
tebe,
můj milý jestřábe
můj milý krahujče
muži můj milý
odhaleného v své nahé kráse
potmě si vychutnat
a odsloužit si
dnešní večer
svou vlastni mši
A nevěřit Apokalypse
uvěřit spáse
v Mesiáše
z motýlích křídel
řízu nasadit si
zahodit brýle
v tomhle čase
a ve tmě svých očí
tichounlince, tiše
usmívat se.
|
|
|