Ahoj mami,
píšeš, že jsem se dlouho neozval, že jsem se dřív ozýval každé odpoledne, mami
já vím dlouze jsme spolu telefonovali vždycky odpoledne obvykle kolem třetí a obvykle hodinu i dýl ale dost už o tom
Žijeme teď s Alicí v Ismarosu, ve třetím patře jeskynního domu
máme černé a fialové záclony a uprostřed obýváku ohniště
Všechny se od dob Em změnilo :
Začal jsem pracovat (jako bych tě slyšel - tos nemohl dřív), mám ruce od prachu a pod dolním víčkem černou rýhu
taky se češu a Alice se ostříhala na kluka
mami já vim, že to nechceš slyšet, ale já jsem odsouzený k opakování
Víš, když s Alicí sedíváme vždycky před usnutím
u řeky Chebar, pánové na ní koukaj, né, že né, já vim mami, psst!
prohlížíme si každej večer velký autoatlas hvězd a vybíráme do které doby (kromě Em) pojedem na dovolenou
to jsou důvody mon amie, mami, fakt fakt
uplně tě vidim, jak si podepřeš bradu a řikáš, tos mi nemohl poslat NOR-MÁL-NÍ dopis?
ale ona je otázka, jestli je možný poslat dopis tam, kde nic spočívá na ničem a ticho, mami, překrývá ticho?
chtěl jsem ti vlastně napsat - střechou nám zateklo jenom jednou, jsou tady velký, už nateklý kaštany (skoro jsem chtěl napsat - maj žlutý šaty, cha! to jak Alice nosí jenom žlutou barvu)
hlavu si myji, i ruce, vždycky když přijdu z venku a občas zametu
piju teď většinou bílé a opíjim se málokdy
jedna z mých kolegyň v práci se jmenuje slečna Kalhotková, fakt fakt
čím dál častěji listuji ve slovnících dob, to mam taky po tobě, viď?
budu už končit, mami
bydlíme teď v Ismarosu, v době En a večer pozorujeme sputniky.
Tvůj V.
|