Jak těžká,

           by dala se krájet,

           hloupá obvinění má,

           mnou vznášená,

           proti lásce tvé,

           která tak vroucná je.

           Jenom probodni,

           světlem svým,

           ať slzy krve

           mi stečou.

           Ranit víc raněný,

           nezmůže..

           Ty víš.

           Pokořit tiše,

           mé srdce smíš.

           Svobodní napořád

           v touze snů,

           se tím nejhezčím snem

           ze všech stát.