HVĚZDA POD OBZOREM
Po řevu v divočině
a barvách, které tak docela neladí, ani by neměly,
hle, patřím tebe, bolestná lásko,
jako výjev v cigaretových kulisách.
Tvůj obličej je bílý jako stěna.
Modlím se, aby nebesa nasákla tvou elektřinu,
ptáci oněměli a zchromli,
palčivé bodání zkondenzovalo do přátelského, pokud ne neutrálního oparu,
a tragédie přetáhla svou spodničku přes můj obličej,
protože jí stále není dost.
Bárka života téměř zaplavena otřesy, tvými skvělými ústy
nyní pluje nad všemi městy jako drapérie.
Říkali, že tu budeš dřív. Je stále ještě brzy, ale už nemohu čekat
dál. Zbyla mi jen postel a obrázky.
Zítra, výjimečně, možná bude k snídani kazová pravá perla,
a v listopadu, je nepohoda, povětšinou víc než drsná.
*
A BELOW-PAR STAR
After the shouting in the wilderness
and the colors that don´t quite match, and shouldn´t,
behold I handle you, mournful love,
like a scene in a cigarette pageant.
Your face is as white as linen on a board.
I pray that the skies will soak up your electricity,
the birds founder and come to heel,
the drive-by stabbings evaporate into friendly if noncommittal steam,
and tragedy draw his petticoat across my face
because it doesn´t happen enough.
A lifeboat almost swamped by shrugs, your famous kisser
now floats over all cities like a drapeau.
They said you´d be here sooner. It´s still early, but I can wait
no longer. It´s bed and the movies for me.
Tomorrow, exceptionally, there may be a flawed native pearl for breakfast,
and in November, lots of weather, much of it cruder.
|