Johannes Brahms sonata e-moll 1.věta

ostře se zařízne první tón

a rozechvěje jinak nehybný sál

něžné dotyky prstů

s lehce erotickým podtextem

černá,bílá,bílá,černá...

zvuk čistý a jasný jak kostelní zvon

a člověk neví co bude dál.

struna se vzrušeně chvěje

a za ní další a další..

nechápe co se s ní děje

zatím nezná pointu.

a pak..

ruka jakoby se zasnila

avšak náhle se vzpamatuje

a rozehraje barevný pocit

ve změti temného čehosi

v basových polohách...