cvakal (Občasný)

Jsem rád, že máš ráda lesy . Po zemi se plazí převážně ostružiny, možná jsi zvyklá na jehličnaté lesy, tam je to na zemi trochu jiné.

Fakt, že tě na fotce (kterékoli od kohokoli) nic na první pohle nezaujalo ještě neznamená, že ti ta fotka nemá co říci. Může to být i naopak, nějaká fotka tě zaujme na první pohled a tím skončí, nic jiného než líbivost z ní nevyčteš.

Nechci hájit konkrétně tuto fotku, to co ti napíšu myslím obecně. Prostě se na obrázek dívej. Nech se vést autorem. Obrázek není žádný rébus, abys tam něco luštila. Autor ti obrázkem něco chce sdělit, buď se mu to povede (líbí se ti to, ani třeba nevíš proč) anebo se ti to nelíbí. V tomto případě autor možná udělal nějakou chybu, špatně se vyjádřil, anebo mu prostě nerozumíš. To se také může stát. Je to jako by ti někdo recitoval krásnou báseň v jazyce, kterému nerozumíš. Nic ti to neříká. Kdyby ti stejnou báseň recitoval česky, rozplynula by ses blahem, moc by se ti to líbilo. Možná autorovi rozumíš, ale fotka je prostě špatná.

Zkrátka, máš-li chuť, dívej se na obrázek a nech se vést autorem, třeba se k tomu obrázku ještě vrať, ale nech se vést. Je autorův problém, aby vedl tvůj pohled tak, aby ti sdělil to, co chce. To je právě ta kompozice, o které tady často mluvím.

Konkrétně k této fotce: zaujaly mě stromy a světlo, celková atmosféra lesa. Co  s tím? Do popředí jsem umístil pěkný strom, světlo hezky vykresluje jeho drsnou kůru a pozornost jsem zaměřil na další stromy, na které dopadalo slunce. Mým cílem bylo udržet pohled v lese. Nech to na sebe působit, uvidíš, jestli tě to osloví nebo ne .