sedmá básnička z cyklu Slunce mezi ploty
Ulice
Váhavě stojíš
a zdálky odhaduješ
náladu rozvášněného davu
na druhé straně ulice
Jen o ně lízneš pohledem
a už jsou ti na stopě
Trpěliví
Přesní
Nezasažitelní
* * *
Vidíš
řinčení činžovních komínů
které ti tancují před očima
při každém pohybu hlavou
Dav má klobouk
Dav píská hučí a plive
Dav chrastí řetězem
a slídí po tvém stínu
na zdi protějšího domu
Slyšíš cinkání kovového závěsu
zámečnické dílny Rozpuklé peřiny visí jako jazyky z oken
Pomalu ustupuješ ve vlčích kruzích
s rádiovkou vysoko na uších ...
Ale dav je tu
Dav má pušku
Dav nasává sílu z náměstí
a protahuje křižovatky
Pak píšťalka
řízne vzduch zleva doprava … A vůni dlažby smíchanou s prvními kapkami deště
ucítíš bláznivě silně
když ve zlomku vteřiny
padáš nosem přímo k zemi
|