|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Maringotka se v stínech topí
prodchnuta smutným nářkem klauna,
kdo nezná jej, ten nepochopí
tu tichou zádumčivost fauna.
Netuší, jaký žal se skrývá
pod jeho pestrou maskou šaška,
že v šapitó když pookřívá,
je to vše jenom pouhá fraška.
Bránice vaše k smíchu dráždí,
akrobat, kouzelník a mim,
tajně sny nesplněné vraždí,
skryt za svým hraným bláznovstvím.
Stan vaším smíchem otřásá se,
klaun veselím tím zdá se zpit,
umění svoje v plné kráse
umí v těch chvílích rozbalit.
Však když pak osaměle hledí
do stropu domku s kolečky,
smutek dní tiše myslí cedí
a sčítá snů svých ovečky...
Kdo nezná to, ten nepochopí,
já ano - sám jsem trochu klaun,
co ze sebe si žerty tropí
jsa smuten, sám a rozerván.
Když cos rád měl, jsi náhle ztratil,
chybí Ti Láska, důvod žít,
raději by ses nazpět vrátil,
v zárodek, co je v buňce skryt.
A spermii, která ji hledá,
bys sotva úspěch popřál as!
Ať jinam pluje nebo, běda,
koloběh smutný spustí zas! |
|
|
