Padající listí, které se zemí se spojí

Se toho jistě bojí

Slunce dvakrát za den tuto možnost má

Ale co Bůh ten tu možnost nemá

Jen pozorovat může, jak zde žijeme

Jen nadávat bez ohlasu smí

Má rád naší zemi i nás jistě také

Jen rád by toho spoustu změnil

Lidé kráčející bez smyslu sem a tam

Jak mrtvé duše v Gogolově díle jsou

Pro nic nežijí a na nic se nezmůžou

Tak proč vlastně Bůh dal je nám?

Každý smysl má, byť maličký

Každý kdo rozum má je důležitý

V mozaice světa nás objímá

Kdo? No ten Nejvyšší

Jen dotknout se nás nemůže i když by velmi chtěl

Jen prorok místo něj pěl

Jeho slova jeho rady

A co z toho?! vždyť polovina světa stejně trpí hlady

Jen nenaříkej človíčku, sám tu nikdy nebudeš

Přítomnost Boží je tu vždy když si jen vzpomeneš

Jen potichu a polohlasem modli se

Pak sám do nebes projdi se

Bůh kruté váhy má

Často na straně pekel jsou

Jenže kdo se divý hloupí je

Ať podívá se na náš svět

Kam dospěje?!!

Bůh neví si již rady

Vše již selhalo

Stromy kácejí se pro blaho

 A lidé předávají si své špatné vady

Jen představ si Bože můj

Jak krásný byl by svět

Kdyby jen ptáci mohli pět

Své písně nevinné

Já poslouchal bych pak

Ony hlasy modlící se k Tobě

A duší bych se modlil též

Jen odpusť mi mé hříchy smělé

Já prorokem tvým jsem a vždy budu

Tak pověz mi, jak spasit mám já je

Plnit tvé prosby chci s radostí

Přál bych si návrat do ráje.