|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Po lásce je největší hlad Autor: Viv (Občasný) - publikováno 31.10.2002 (12:26:20)
|
| |
„Po lásce je největší hlad“
„Po lásce je největší hlad“ – vnucuje mi hlas z reproduktorů a já se snažím marně soustředit na to, že jsem v práci a že bych v rámci této skutečnosti asi taky měla fungovat. „VRRRRRRRR“ – sbíječka za oknem se mi snaží zavrtat do hlavy a vypudit tak myšlenku na téma, co je to vlastně láska. Láska je bolení v břiše, srdeční arytmie a nedostatek spánku. Láska je něco, co vás zahřeje i když venku hustě sněží a taky něco, co se Vám možná podaří uchopit a ve chvíli, když už ji máte, tak uletí. Láska je takový příval citu, že se Vám chce omdlít, a proto ten pocit asi trvá tak krátce, protože pod takovým tlakem se nedá dlouho žít.
Mezi námi žije spousta lidí, kteří tenhle pocit nikdy nezažili a tak se ptám, jestli je lepší narodit se slepým anebo oslepnout až ve chvíli, kdy už jste poznali, jaké to je - jen tak stát a dívat se do sluníčka. Jaké to asi je, nemít děti a nemoci se celý život o ně bát. Jaké to je, žít mezi lidmi a přitom být úplně sám. Život je něco jako vhozená rukavice – výzva k souboji a my jsme tu od toho, abychom se své role ujali s noblesou aristokrata. Jenže, co když se nám nechce anebo jsme unaveni věčnými souboji o duše všech těch, které tak milujeme.
Proč se potřebujeme obklopovat krásnými věcmi? Asi proto, že nám něco chybí. To něco je cit, takže je zřejmé, že všechno tohle děláme z pouhého nedostatku citu. Cit je něco, čeho bychom se neměli bát. Proč máme potřebu schovávat se za masku někoho, u koho se žádný cit nepředpokládá? Je to asi proto, abychom byli méně zranitelní. Je to naše středověké brnění proti bolesti. Jenže, dokud si nezvykneme na pocit bolesti, nedokážeme prožít ani pocity touhy, vášně a nekonečné lásky. A jsme zase na začátku. Už když se narodíme, měli bychom dýchat, dívat se a žít pro pocit, že chceme milovat a být milováni. Všechno ostatní není důležité. Jenže je to jako v té pohádce, ve které se pod tíhou bohatství na lásku tak snadno zapomíná.
Láska je taky květina, která rozkvete, když ji zahřejete. Láska je pocit, že umíte létat a že neexistuje problém, který by stál za zamyšlení. Láska je myšlenka a taky droga, kterou všichni potřebujeme k životu víc, než cokoliv jiného, i když o tom třeba nevíme. Láska jsem "JÁ" a tak ti jí posílám přes počítač, cítíš to? :o))))).
|
|
|