obleču si tu košili ze železa
a vydám se pronásledovat ďábla ve tvým oku
po svým boku vedu dva společníky
myšlenku a její zánik
chystám se vymýtit mýtinu v jedný mysli

a tak
nahodím svůj nejlepší oblek
a ticho! protrhnu plátno
nahodím svůj nejlepší oblek
a trochu proletím plátnem

prořežu tvý stříbro
líbilo by se mi lítat
na hodinu a dost vysoko

i myšlenky maj svoje rasy
a některý by se slušelo vymýtit
a tak vydám se pronásledovat ďábla ve tvým oku
a okusovat tě a okusovat tě a ukusovat tě
lámat tvý vlasy jako gramofonový desky
jsem, jaký jsem
jsem sen