Odpoledne, vesnická hospoda, smějící se chlapi,
starý český filmy v televizi
a já odhazuju předsevzetí,
kupuju si červený Sparty, objednávám pivo,
kouřím, lokám z půllitru,
poslouchám poklid venkova,
zřím na ty známý příběhy
a přitom si krasosmutním,
jen tak veselolehceopile.
Nemuset tak z tý hospody
a vod tý televize
nikdy odejít....
Schovat se do svýho
krásnýho falešnýho ega.
Ach jo.
Můj Egounku.
Zústaň se mnou aspoň
ještě malinkou chvilinku.
Aspoň vteřinku mne schovej.
Před sebou, před světem
a vývojem......
14.4. Léta Páně 2002
|