TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pátek 29.11. Zina

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Na okraji
Autor: Miroslav Václavek (Občasný) - publikováno 7.6.2010 (09:27:43)

Na prahu ráno stálo světlo

které večer jsem zhasl

aby tvé srolované punčochy v té tmě

vypadaly jako opuštěná ptačí hnízda

když u břehu v noci

vítr kolébal špínu

jako nechtěné dítě

a pole hvězd

spím abych byl vzhůru

probouzím se abych snil

a tu vteřinu co trvá život

věřím

když jsme hluboko ve městě

chybí nám cest

a do stop

usedají holubi

co jindy vyhlížejí v řece

co je na prahu co na nebi

Poznámky k tomuto příspěvku

anae (Občasný) - 7.6.2010 > fetišista-romantik :-)		Body: 5

		<reagovat

honza_bordovicky (Občasný) - 7.6.2010 > Já se v tom ztrácím. "Na prahu ráno stálo světlo / které večer jsem zhasl / aby tvé srolované punčochy v té tmě vypadaly jako opuštěná ptačí hnízda / když u břehu v noci / vítr kolébal špínu". Uff! Takže zároveň jsem zhasl světlo, aby zároveň punčochy... aby zároveň u břehu... a zároveň vítr kolébal špínu. To je hrozně překombinované, vrstvíš obrazy, ale zatímco jsem někde u třetího, nejsem si jist, jestli ve mně vyvolal něco vůbec už ten první. Myslím, že jsem podstatu básně asi pochopil (jde-li to tak říct), ale přijde mi to jako série básnických obrazů poskládaných za sebou. Buď proto, aby autor zakryl to, že nemá co říct, nebo proto, aby myšlenku básně zakryl a zamaskoval. Můj pohled:-)

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + deset ?

Napsat autorovi (Občasný)