Přišla ke mně včera sestřička z Domácí péče. Ivetka. A nepřišla sama – přivedla s sebou odborníka na program Sibelius. Jenže smůla: já měl v sobě zrovna 2 Chlorprothixeny a sotva jsem se dokázal pohybovat po bytě, o nějakém chápání něčeho složitého ani nemluvě. Nic z toho tudíž nebylo. Snad příště. Telefonní číslo mi tu nechala, protože od pondělka bude zase chodit Lucka. Ta, co neumí nabírat krev, ale zato vyučuje step. Á dva tři, step, dva tři…
      V notách, které mi v knihovně vybojoval asistent, jsem objevil další lahůdku z roku 1940, tak vám ji nabízím k poslechu.